Po tragických událostech v Moskvě přešla ruská diplomacie do protiútoku (komentář)(Prague Watchdog) - Ruská vláda se po nedávných tragických událostech v Moskvě rozhodla přenést svůj boj proti terorismu i na pole diplomacie. Ve čtvrtek 31. října obvinil poradce ruského prezidenta Sergej Jastržembskij Turecko z nepřímé podpory „čečenské teroristické sítě“. Jastržembskij ve svém prohlášení uvedl, že nedůsledný postoj Turecka umožňuje čečenským teroristům financovat a z jeho území podnikat teroristické akce proti Rusku.
Kdo nejde s námi, je proti nám
Vystoupení Jastržembského proti Turecku – tradičního spojence USA v oblasti – je jedním z řady podobných akcí ruské diplomacie za uplynulý týden. Ve stejném projevu byla kritizována i Gruzie, která odmítla vyhovět požadavku Ruska uzavřít zastupitelský úřad Čečenské republiky v Tbilisi a vydat některé ruské občany.
Se žádostí o vydání některých ruských občanů se Jastržembskij rovněž obrátil na Katar. „Uvidíme, nakolik je naše spolupráce s Katarem v boji proti politickému křídlu teroristické organizace úspěšná“, uvedl Jastržembskij.
Pochvalu ruské vlády si naopak vysloužil Ázerbajdžán, který během krize v Moskvě uzavřel Čečenské kulturní centrum v Baku. S žádostí o zastavení činnosti čečenského kulturního střediska přišli minulý týden rovněž ruskojazyční poslanci estonského parlamentu.
Postup Ruska podle některých analytiků připomíná politiku USA po 11. září 2001. Rusko se teď snaží rozdělit mezinárodní společenství na přátele a nepřátele. Měřítkem přátelství je přitom míra ochoty podporovat Rusko v jeho boji proti terorismu a především čečenskému separatismu.
Prvním krokem ruské diplomacie po událostech v Moskvě je teď přimět ostatní státy, aby omezily činnost čečenských organizací působících ve světě. Podle předního politického analytika a poradce Kremlu Sergeja Karaganova je „jen otázkou času, kdy světové společenství pochopí, že jde o teroristy“.
Dokáže Dánsko vzdorovat?
Snad nejmarkantněji pocítilo ruský diplomatický tlak Dánsko, které navzdory protestům Kremlu minulý týden uspořádalo Světový čečenský kongres (viz zpráva PW ze dne 28. října). V prohlášení ruského ministerstva zahraničí bylo Dánsko obviněno z podpory a financovaní čečenského terorismu, prezident Putin zrušil svou plánovanou návštěvu dánské metropole a summit EU-Rusko byl přeložen z Kodaně do Bruselu.
Dánsko navíc vyhovělo žádosti ruských úřadů a zatklo čečenského předáka a jednoho z organizátorů kongresu Achmeda Zakajeva. Zakajev, který z Kodaně ruské straně nabízel zahájení okamžitých mírových rozhovorů bez jakýchkoli podmínek, je Moskvou obviněn z účasti na přípravě teroristického útoku v Moskvě. Ruská strana nyní požaduje jeho vydání, avšak stále nedokázala podat dánskému soudu důkazy potvrzující pravdivost obvinění.
Zatímco EU, kterému Dánsko v současnosti předsedá, vyslovilo důvěru dánské jurisdikci, reakce USA byla ostřejší. Prominentní bývalí politici Zbigniew Brzezinski a Alexander Haig adresovali Dánsku minulý týden dopis, ve kterém varovali před vydáním Zakajeva do Moskvy a následným vyostřením konfliktu. Oba američtí politici jsou členy známé organizace „The American Committee for Peace in Chechnya“.
...a bude hůř, tuší v Čečensku
Události minulého týdne mají však dopad především na situaci v samotném Čečensku. Již během teroristického útoku v Moskvě vydal prezident Putin rozkaz k „přezkoumání plánu rozmístnění ozbrojených vojsk“ v Čečensku. Množí se zprávy o tzv. „vyčišťovacích operacích“ po celém území Čečenska. V sousedním Ingušsku byla zesílena přítomnost ruských ozbrojených sil v okolí uprchlických táborů.
Lze tedy konstatovat, že obsazením divadla čečenští ozbrojenci mírové rozhovory spíše oddálili. Kreml již v minulosti nejednou prohlásil, že „s teroristy jednat nebude“, a jelikož z příprav útoku na moskevské divadlo viní Aslana Maschadova, nebude jednat ani s čečenským prezidentem ani s jeho představiteli.
(K/A) |
