SEZNAM ODKAZŮ

Rodinný život jako útočiště

Leonin Ruzov, exkluzivně pro Prague Watchdog

Obce ležící v rovinách a v podhůří mi připadaly neobyčejně funkční, vitální.

V Komsomolském, kde byly ještě nedávno jen ruiny, můžeme najít stopy po bombardování z roku 2000, musíme se ale snažit!

O tom, jak si obyvatelé Alchazurova zaváděli do vesnice plynovod z Čiri-jurtu (sami, bez dotací a „norem“), by se dalo dlouze vyprávět.

Nebo jak mého známého, čiri-jurtského Ilju Muromce omrzelo nečinně čekat na svůj osud, slezl s pece, za kterou se zabydlel před mnoha lety, a najednou seděl za volantem náklaďáku.

Mohl bych o vlastních pocitech zapochybovat, ale vždyť i ostatní mluví o tomtéž!

Připadá mi, jako by se v posledních letech změnil panující model chování.

K něčemu podobnému došlo i v polovině 19. století, po Kavkazské válce: hodnoty občiny byly najednou důležitější než vojenské hrdinství.

Možná je tato kouzelná transformace způsobena tím, že Čečenci byli nuceni vyjmout veškerou svou životní sílu, vitalitu z politické sféry a schovat ji za nenápadným plotem rodinného života. A to z prostého důvodu. Jakákoli samostatnost a aktivita a snaha uplatnit je ve veřejném životě se snadno stávají příčinou vážných nepříjemností.

Tím se mnohé vysvětluje: včetně snižování počtů v řadách ozbrojeného odporu i vzestupu statků „zdola“ a celkového oživení v Čečensku.

Celý text je k dispozici v ruském jazyce zde a v anglickém jazyce zde.

Překlad Adam Havlín

(A)