Kremlem obchází stín Franze KafkyGerman Sadulajev, Petrohrad, exkluzivně pro Prague Watchdog
Zrovna přemýšlím o Vladislavu Jurjeviči Surkovovi. Naše nepokojná doba plná zmatků vstoupí do historie nikoli jako prezidentování Putinů a Medveděvů, nýbrž jako éra pochmurného génia tohoto snědého člověka nevysokého vzrůstu.
Měl jsem tu čest být na setkání Surkova s mladými spisovateli Ruska – není těžké uhádnout, že jsem tam byl jako mladý spisovatel. Posléze jsme se sešli i s ruským prezidentem Putinem. O tomto setkání se hodně psalo v tisku, ale na mě udělalo silný dojem setkání se Surkovem.
Po půlhodině povídání o všem možném jsem pochopil, kdo ve skutečnosti řídí Rusko. A když pak prezident a ministerský předseda provedli rošádu, věděl jsem, že se nic nezmění. Jsou to jen loutky. Zatímco vodič loutek sedí v oné kanceláři, kde se až do rána nezhasíná. To je onen Karabas Barabas ruské politiky.
Jeden mladý spisovatel se Surkova zeptal, kdo je jeho oblíbený autor. A Surkov bez rozmýšlení odpověděl, že Franz Kafka. Již tehdy mi po zádech proběhl mráz. Bylo mi naprosto jasné, kde se berou všechna ta monstra a homunkulové, simulakra a absurdity ruské politické scény.
Surkov umí lidi ovlivňovat. S každým najde společnou řeč: poslancům za „Jednotné Rusko“ sprostě nadává, zatímco s Borisem Grebenščikovem zdvořile probírá japonská haiku. A všichni jsou nadšeni, svedeni. Vládnoucí stranu udělal ze stáda svých cvičených opiček. Když bude chtít, může mu v parlamentu zasedat i kůň.
Celý text je k dispozici v ruském jazyce zde a v anglickém jazyce zde. Překlad Adam Havlín (A)
Diskuse
|