Nevěř, neboj se, nepros!Usam Bajsajev, exkluzivně pro Prague Watchdog
Mí někdejší přátelé a kolegové si vyšlápli na Memorial v souvislosti s vraždou Nataši Estěmirovové. Hloupě a hrubě. Podle nich prý zemřela proto, že se naše vedení „nestaralo o své pracovníky“. A my jsme si přitom naivně mysleli, že vinu za tento zločin, stejně jako za další podobné zločin, ať již k nim dochází v Moskvě, v Karélii nebo v jiných koutech nedozírného Ruska, nese především stát. Ne, vinni jsme my sami.
Čím? Tím, že se snažíme přinášet informace o únosech, mučení, vraždách, o vypálených domech, o ponižování těch, jejichž příbuzní se vydali do lesů? Není snad tvrzení, že odpovědnost leží na nás, tím nejzákladnějším a nejpodlejším ospravedlněním státní moci a vrahů, kteří zabili Natašu? Ještě včera to byli její přátelé.
Tato směs strachu, nízkosti a lhostejnosti se „vkrádala“ mezi obyvatele Čečenska od začátku druhé války. Vykořenění duší se státní moci zdařilo.
Celý text je k dispozici v ruské verzi zde a v anglické verzi zde. Překlad Adam Havlín (A)
Diskuse
|
