Břímě „euroturistiky“Solt-Murad Epindijev, exkluzivně pro Prague Watchdog
Evropa, vedená humanistickými pohnutkami, otevřela v dobách první války v Čečensku dveře všem obětem, aniž by se u každého uprchlíka zajímala o podrobné důvody, které jej vedly k opuštění rodného domu.
Po příchodu Kadyrova staršího k moci došlo k prudkému zhoršení situace ohledně získávání azylu. Prezidentské a parlamentní volby, zahájení rekonstrukce zničené republiky a široká amnestie pro ty, kdo hájili Ičkérii se zbraní v ruce i bez, měly za následek obrovské množství zamítnutých žádostí o azyl s odůvodněním, že situace v Čečensku se stabilizuje. Zamítnutí žádostí uprchlíků z Kavkazu jsou na denním pořádku, zatímco situace v regionu se naopak s každým dnem zhoršuje. Mnozí vůbec neuvažují o návratu.
Uprchlíci putují po Evropské unii a „vzdávají se úřadům“ 4-5krát za sebou, někdy i osmkrát. Od roku 2007 dostává většina uprchlíků zamítnutí. Podmínky v táborech se omezují jen na životní minimum, díky čemuž se v prvních týdnech eliminují ti, kdo přijeli hledat snadné živobytí.
Při pohovoru se kladou otázky na podstatu problému žadatele a internet umožňuje během několika minut prověřit data, události, na které se žadatel odvolává. Východní Evropa nadále zůstává „socialistickým rájem“ pro uprchlíky z Kavkazu. Vztah státních orgánů a místních obyvatel k imigrantům lze přirovnat k postoji, jaký zaujímal Lenin vůči buržoazii.
Celý text je k dispozici v ruské verzi zde a v anglické verzi zde. Překlad Adam Havlín (A)
Diskuse
|
