Virtuální Čerkesie
Demis Polandov
exkluzivně pro Prague Watchdog
V loňském roce se zcela očekávaně vynořila na světlo takzvaná „čerkeská otázka“. Nicméně Čerkesie je v této chvíli projektem pouze virtuálním. Čerkesové z různých koutů světa mají možnost se „setkávat“ na Internetu a snaží se vytvářet cosi jako národní ideologii, která by se dala stručně charakterizovat takto: uznání genocidy Adygů (již prováděla ruská říše v 18. - 19. století), právo muhadžirů (běženců) na návrat do historické vlasti, obnovení Čerkesie.
Kromě ideologie a stanovení cílů je však nezbytný i nějaký akční program naplňování těchto cílů, a ten Čerkesové postrádají. Ukázalo se to například koncem loňského roku, kdy v Adygeji a Kabardino-Balkárii došlo k napadení a zbití vůdců národního hnutí a čerkeská společnost, ta reálná, k tomu byla naprosto lhostejná (na rozdíl od té virtuální, internetové). Žádná demonstrace, žádná veřejná akce se nekonala.
Čerkesové mají i jiné vůdce – salafity, kteří stojí za výbuchy, teroristickými činy proti představitelům mocenských orgánů, vraždami duchovních atd. Jsou zde i oligarchové, vahhábité, ale lidoví vůdcové, kteří by dokázali strhnout národ, chybějí. Což má své důvody. Rozdělení Čerkesů uvnitř Ruska do tří subjektů federace mělo za následek vytvoření tří elit, jejichž zájmy se nemohou ztotožňovat se zájmy čerkeského národa.
Zřejmě jediným „pozitivním“ momentem pro čerkeský nacionalismus byl v loňském roce zvýšený zájem o „čerkeskou otázku“ ze strany ruských publicistů, kteří ovšem na adresu Čerkesů nic pozitivního nenapsali. Ruská moc si na rozdíl od nich otevřené výpady proti čerkeským vlastencům prakticky nedovolila, naopak ve snaze zachovat klid v době jim před blížící se olympiádou činí dokonce nevelké ústupky.
Původní text v ruském jazyce je k dispozici zde.
Překlad Adam Havlín (A)
Diskuse
|
