Konflikt v Čečensku - přehled hlavních událostí v červnu 20034. – 6. června
Státní duma Ruské federace přijala ve druhém a třetím čtení návrh prezidenta Putina o udělení amnestie osobám, které nespáchaly závažnější trestný čin na území Čečenska za posledních deset let. Amnestie se má týkat jak čečenských partyzánů, tak i federálních vojáků, nespadají však pod ni osoby, které jsou obviněny z útoku na veřejného činitele. Amnestie vstoupila v platnost 7. června
5. června
Mladá sebevražednice se vyhodila do povětří v blízkosti autobusu s personálem letecké základny ruských ozbrojených sil v Mozdoku v Severní Osetii. Při výbuchu zahynulo téměř 20 lidí.
6. června
Dvě desítky čečenských partyzánů napadly autokolonu federálních vojsk ve třetím největším čečenském městě Argunu. Boje trvaly do druhého dne a vyžádaly si oběti na obou stranách.
10. června
Podle předsedy výboru pro otázky kompenzací a uprchlíků promoskevské čečenské vlády, Abubakara Bajbatyrova, mají být do konce roku přestěhováni všichni čečenští uprchlíci z táborů v Ingušsku zpět do Čečenska.
12. června
Ruské bezpečnostní síly provedli tzv. „vyčišťovací“ operaci v uprchlickém táboře Tanzila v ingušské Nazrani. Důvodem k operaci byl údajný nález výbušniny v automobilu, který se nacházel na území tábora. Podle ochránců lidských práv se však automobil objevil v táboře až po zahájení akce, při které bylo bezdůvodně za použití násilí zatčeno několik civilistů a uprchlíků. O čtrnáct dní později prohlásili představitelé lidskoprávní organizace Memorial na tiskové konferenci v Moskvě, že případy „vyčišťovacích“ operací, nezákonného zatýkání a další případy porušovaní lidských práv, které byly dosud typické pro Čečensko, se během června začaly objevovat i v Ingušsku.
16. června
Několik set lidí se zúčastnilo protiválečného koncertu, který se konal na Puškinském náměstí v Moskvě pod názvem „Zastavme válku společně!“.
17. června
V Čečensku nadále dochází k únosům lidí a počet únosů se nezmenšuje. Prohlásil to ministr vnitra promoskevské čečenské vlády Alu Alchanov.
21. června
V Grozném se konalo první zasedání nově sestavené Státní rady Čečenska, která je tvořena šéfy místních správ, starosty velkých měst a zástupci z každého kraje. Předsedou Státní rady byl zvolen Chussejn Isajev. Státní rada má plnit funkce zákonodárného orgánu do doby zvolení nového parlamentu.
23. června
Parlamentní shromážděné Rady Evropy navrhlo vytvoření postu veřejného prokurátora při Evropském soudu pro lidská práva. Prokurátor by měl podávat k soudu žaloby ve věci porušování lidských práv, a to především v oblastech, kde „nelze aplikovat Úmluvu o ochraně lidských práv a svobod“, jako např. v Čečensku, Podněstří či v severní části Kypru.
25. června
Státní rada Čečenska vyzvala prezidenta RF Vladimira Putina, aby stanovil datum konání prezidentských voleb v Čečensku na říjen tohoto roku. Již 19. června prohlásil šéf čečenské administrace Achmad Kadyrov, že se prezidentské volby budou konat v říjnu a parlamentní volby budou následovat během tří měsíců. Přesné datum konání voleb musí stanovit Vladimir Putin prezidentským dekretem.
(A) |
