Němcov vyvolal v Rusku diskusi o možnostech vyjednávání s Čečenci(Prague Watchdog) Poslanec dolní komory ruského parlamentu Boris Němcov, který minulý týden veřejně vystoupil s dalším ze svých plánů na politické řešení konfliktu v Čečensku, vyvolal v Rusku ostrou diskusi, v níž v drtivé většině převažovaly hlasy jednoznačně zpochybňující smysluplnost rozhovorů s představiteli čečenských partyzánů. Němcovův plán přitom předpokládá, že Čečenci se dočasně vzdají nároku na sebeurčení, z jejich země vznikne osmý federální okruh a společenské uspořádání bude změněno z prezidentského na parlamentní. Němcov současně vyzval Kreml, aby zahájil rozhovory s těmi čečenskými představiteli, kteří skutečně reprezentují čečenský národ a mají na situaci v Čečensku reálný vliv, tedy i s čečenským prezidentem Aslanem Maschadovem. Ruský prezident Vladimír Putin v reakci na Němcovův plán uvedl, že Kreml je připraven k vyjednávání se všemi, ovšem za podmínek, že Ústava Ruské federace bude platit i v Čečensku, čečenští partyzáni složí zbraně a vydají Moskvě ty ze svých vůdců, kteří "mají na svědomí těžké zločiny". Němcova poté napůl ironicky vyzval, aby zajistil splnění těchto podmínek v dohledné době jednoho až tří měsíců a pokud to nebude schopen provést, aby se vzdal svých čečenských iniciativ i poslaneckého mandátu. Němcov, který je Západem považován za liberála, vystoupil s několika iniciativami na vyřešení konfliktu v Čečensku mírovou cestou již v minulosti. Podle exilového čečenského ministra informací Achmeda Zakajeva označil Maschadov Putinův výrok za statečný čin a přislibil, že v brzké době vystoupí s oficiálním prohlášení, které bude obsahovat konkrétní návrhy na ukončení válečného konfliktu. Maschadov s několika podobnými prohlášeními již vystoupil, avšak bez odezvy Kremlu. Koncem letošního května v rozhovoru pro liberální ruský list "Novaja gazeta" (viz zpráva Prague Watchdog z 28.5.2001) Maschadov mimo jiné uvedl: "Blesková vítězná válka, kterou Putinovi slibovali generálové, se nekonala. [Ruská] armáda je demoralizovaná, trčí na místě a rozkládá se ... Moji lidé neustále vstupují do kontaktu s ruským vedením, s vysoce postavenými úředníky, a říkají jim: 'Už bylo dost válčení. Je čas sednout si za jednací stůl.' A tehdy začíná povyk: 'Jaké vyjednávání?! Vyjednávání - to je náš konec! Co řekneme lidem?!' A tak dále...," uvedl tehdy Maschadov. Předseda promoskevské správy Čečenska Achmad Kadyrov, kterého čečenští partyzáni označují za zrádce čečenského lidu a usilují o jeho život, označil možnost vyjednávání s Maschadovem za zbytečnou a znovu čečenského prezidenta vyzval, aby se oficiálně vzdal svých prezidentských pravomocí, omluvil se čečenskému lidu a zmizel z politické scény. Kadyrov opětovně navrhl Kremlu vyjednávat s předním čečenským polním velitelem Ruslanem Gelajevem, který podle něj není zapleten do kriminálních činů. Předseda promoskevské čečenské vlády Stanislav Iljasov v pondělí na tiskové konferenci v Grozném ostře kritizoval pokusy některých ruských politiků zahájit dialog s Maschadovem. „Není s kým vést vyjednávání, a proto z tohoto výmyslu [Němcovova plánu] žádný užitek nebude,“ cituje Iljasova ruská tisková agentura Interfax. Moskevský patriarcha Aleksij II. uvedl, že mírová jednání podporuje, ale podle něj je nelze vést „s ozbrojenci, kteří kladou bomby a zabíjejí lidi“. Ruská pravoslavná církev ruské tažení do Čečenska silně podporuje a její kněží dávají některým jednotkám chystajícím se do Čečenska požehnání. Zmocněnec prezidenta Ruské federace v Jižním federálním okruhu Viktor Kazancev označil Němcovovu výzvu za „blouznění“. „Žádné vyjednávání s Maschadovem není možné. Čas na vyjednávání vypršel…. S bandity nelze vyjednávat,“ prohlásil Kazancev, který v letech 1999-2000 velel vojskům Severokavkazského vojenského okruhu operujícím v Čečensku (a v letech 1979-1985 pluku a divizi v rámci Střední skupiny sovětských vojsk v bývalém Československu). Prezident sousedního Ingušska Ruslan Aušev, který na konci roku 1999 otevřel hranice s Čečenskem a umožnil tak desetitisícům Čečenců uprchnout z válkou sužované země, naproti tomu Němcovův plán podpořil a znovu vyzval Kreml k mírovému jednání. Politické řešení konfliktu je jedním ze základních požadavků mezinárodních organizací v čele s Radou Evropy. Obě válčící strany jsou k mírovým jednáním opakovaně vyzývány též světovými i ruskými nevládními organizacemi a intelektuály a stejný požadavek zaznívá i na četných protiválečných demonstracích v Čečensku i uprchlických táborech v sousedním Ingušsku. Ozbrojené střety mezi čečenskými partyzány a ruskou armádou nabyly přes léto na intenzitě. V polovině srpna došlo k rozsáhlým bojům v hornaté, jihovýchodní části země, při nichž čečenští partyzáni na několik dní ovládli okresní správní středisko Veděno a jeho okolí. Jejich představitelé při tom uvedli, že šlo o koordinovanou akci v rámci přípravy na rozsáhlou ofenzívu. Ruští představitelé naproti tomu zopakovali, že partyzáni nemají na rozsáhlé akce dostatek sil ani prostředků. |
