SEZNAM ODKAZŮ

Ingušská policie rozehnala protiválečný Čečenský národní kongres

Ruslan Isajev, dopisovatel Prague Watchodog, severní Kavkaz - Ingušské úřady zabránily uskutečnění Čečenského národního kongresu, jehož hlavním cílem mělo být zastavení krveprolití v Čečensku a dosažení politického řešení rusko-čečenské krize. Podle slov místopředsedy organizačního výboru kongresu Ruslana Badalova ingušské úřady nevydaly potřebné svolení a mnoho z delegátů kongresu bylo v den jeho předpokládaného konání - 15. září - zatčeno.

Před týdnem Nazraň navštívil Alexandr Korobějnikov, zástupce zmocněnce ruského prezidenta v Jižním federálním okruhu, který proti konání kongresu ostře protestoval. Po setkání s Korobějnikovem ingušské úřady organizátorům kongresu ústně oznámily, že povolení na jeho konání vydáno nebude.

V Čečensku přesto pracovali členové přípravného výboru kongresu, kteří organizovali výběr delegátů. V čečenských městech a vesnicích byla rozšiřována provolání podepsaná předsedou organizačního výboru a bývalým kandidátem na prezidenta Čečenska Salambekem Maigovem, v nichž bylo uvedeno, že válka získává stále hrozivější charakter a směřuje k fyzické likvidaci čečenského národa i země, kde Čečenci žijí. Podle různých odhadů způsobilo letecké bombardování a dělostřelecké ostřelování smrt desítkám tisíc lidí. Další desítky tisíc byly zmrzačeny a zraněny a ještě větší počet lidí byl podroben mučení, násilí a ponižování ze strany ruských vojáků. Podle mínění organizátorů kongresu lze takový vývoj považovat za genocidu čečenského národa.

Vedení Čečenské republiky Ičkerija, v jejímž čele stojí čečenský prezident Aslan Maschadov, varovalo organizátory, že si nepřeje konání jakýchkoli fór celonárodního měřítka. Maschadovovi lidé byli totiž původně toho názoru, že v současné situaci nemohou delegáti vybraní imámy prokadyrovské orientace (Achmad Kadyrov je Kremlem dosazený šéf civilní správy Čečenska – pozn. PW) plně vyjádřit názor čečenského národa. Mezitím se tato pozice změkčila a Aslan Maschadov přes své představitele dal najevo, že je připraven názorům delegátů kongresu naslouchat, ať už budou jakékoli.

Okolo stovky delegátů kongresu dorazilo do Nazraně 14. září. Většina z nich přenocovala ve stanových uprchlických táborech, zbytek v soukromém hotelu „Umka“ v západní části Nazraně. Ráno 15. září zhruba 70 ingušských policistů obstoupilo městský dům kultury, v němž se měl kongres konat, a poté se další policisté dostavili do hotelu a zadrželi všechny Čečence, kteří přijeli na kongres. Celkem bylo zadrženo více než 300 lidí. Předsedu organizačního výboru kongresu Salambeka Maigova policisté spoustali, nastrkali do policejního vozu a odvezli na místní policejní stanici, kam byla převezena i část delegátů kongresu. Ostatní účastníci kongresu byli odvezeni na místní oddělení ministerstva vnitra. Zadržení byli po prověrce dokumentů a zaznamenání osobních údajů propuštěni.

Po propuštění odhlasovali delegáti kongresu přímo na ulici přijetí řady dokumentů, které byly připraveny organizačním výborem, a přejmenovali fórum na Čečenský protiválečný kongres. Přítomní přijali dvě prohlášení adresovaná ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi a čečenskému prezidentu Aslanu Maschadovovi. Prohlášení je vyzývají zahájit mírová vyjednávání o ukončení bojů v Čečensku a normalizaci situaci v republice. Delegáti schválili také text telegramu adresovanému prezidentovi USA Georgi Bushovi s vyjádřením soustrasti v souvislosti s teroristickými útoky ve Spojených státech.

Podle slov Salambeka Maigova se část delegátů z Čečenska do Nazraně ani nedostala, neboť jejich autobus nebyl údajně na příkaz promoskevských čečenských úřadů propuštěn přes ruské kontrolní stanoviště. Maigov také vyjádřil obavu, že promoskevské silové struktury v Čečensku budou některé delegáty dnešního fóra pronásledovat, neboť ingušská policie sestavila jejich jmenný seznam.

Zástupci ruských organizací na obranu lidských práv Memorial a Fond glasnosti, kteří na přípravu kongresu dohlíželi, uvedli, že dokumenty přijaté delegáty kongresu neobsahují nic protiruského. Jedinou příčinou incidentu je podle jejich názoru ta skutečnost, že úřady nemají na dialogu s čečenským prezidentem Aslanem Maschadovem zájem a vnímají každou protiválečnou aktivitu jako činnost vyjadřující Maschadovovi podporu.