Berezovskij stíhaný ruskou prokuraturou viní FSB z terorismu(Prague Watchdog) - Dlouho očekávaný dokumentární film „Útok na Rusko“, jímž ruský podnikatel Boris Berezovskij slíbil dokázat podíl ruských tajných služeb na teroristických útocích na obytné domy v Rusku na podzim 1999, byl dnes promítnut na tiskové konferenci v Londýně. Generální prokuratura Ruské federace na oplátku současně prohlásila, že má k dispozici svědecké výpovědi o účasti Borise Berezovského na přípravě vpádu čečenských ozbrojenců do Dagestánu v roce 1999.
Podle ruského listu Kommersant spočívá síla dokumentu především ve shromáždění a chronologickém uspořádání všech faktů týkajících se připravovaného teroristického útoku na obytný dům v Rjazani a sporných výpovědí různých vyšších státních úředníků včetně Vladimira Putina.
„Nemám v současné době k dispozici žádné důkazy o tom, že by se ve věci (přípravě bombových útoků) angažoval Putin. Mám však jasné důkazy o aktivitě Patruševově a o dalších lidech z FSB,“ uvedl Berezovský již minulý měsíc. „Nemohu ani odpovědět na otázku, kdo dal k bombovým útokům rozkaz – Putin, Patrušev nebo někdo jiný.“
Více než dokumentární film překvapilo přítomné spíše vystoupení bývalého ředitele výzkumného ústavu Roskonversvzryvtcentr Nikity Čekulina, který přiznal, že se mu během spolupráce s FSB v roce 2000 dostaly do rukou důkazy o tajné krádeži výbušnin z vojenských skladů, jíž se účastnili vysocí funkcionáři FSB.
Berezovskij poprvé obvinil ruské bezpečnostní složky z organizace teroristických útoků v ruských městech v polovině prosince 2001. Když pak v lednu oznámil, že již brzy své důkazy o přímém propojení mezi ruskou Federální bezpečnostní službou a teroristickými útoky zveřejní, šéf FSB Nikolaj Patrušev ihned v televizi ORT oznámil, že má důkazy o tom, že podnikatel Berezovskij finančně podporoval čečenské ozbrojence. Také šéf oblastní pobočky FSB pro Moskvu a okolí Viktor Zacharov tehdy vystoupil v televizi RTR, aby oznámil, že FSB zná téměř všechny viníky teroristických útoků v září 1999, že řada z nich je již zatčena a po ostatních se intenzívně pátrá.
Generální prokuratura Ruské federace uvedla, má k dispozici svědecké výpovědi o tom, že Berezovský předal někdejšímu čečenskému vicepremiérovi Kazbeku Machaševovi a ministru informací Movladimu Udugovovi 30 miliónů dolarů na nákup zbraní a na přípravu invaze do Dagestánu. Berezovský byl již dříve obviněn v rámci tzv. případu Aeroflot z odcizení majetku, z praní špinavých peněz. Je také podezříván ze styků s kriminálním podsvětím a z korupce v mocenských složkách.
Berezovskij se netají tím, že se s představiteli čečenského boje za nezávislost skutečně intenzívně stýkal, zvláště v letech 1997-1999, kdy působil jako prezidentův poradce pro národní bezpečnost. Berezovskij uvedl, že v létě 1999 byl v kontaktu s čečenským polním velitelem Šamilem Basajevem a věděl o chystaném vpádu do Dagestánu. Podle vlastních slov o něm okamžitě informoval FSB, které však nijak nereagovalo. Dále Berezovskij uvádí jediný případ, kdy tehdejšímu čečenskému předsedovi vlády Šamilovi Basajevovi v roce 1997 věnoval dva miliony rublů na vybudování továrny na cement. Nepopírá možnost, že jeho peníze mohly být bez jeho vědomí zneužity k jinému účelu. Vedle finanční podpory Berezovskij poskytl čečenské straně také např. počítačové vybavení. Během konfliktu se rovněž angažoval v osvobozování válečných zajatců. Podle vlastních slov zachránil 64 osoby, nicméně ruská strana jej kritizuje za placení výkupného únoscům. "Máme informace, že předání peněz (ozbrojencům) se uskutečnilo pod záminkou vykoupení lidí unesených ozbrojenci a financování obnovy ekonomiky Čečenska," říká náčelník správy pro vyšetřování zvlášť důležitých případů generální prokuratury Pavel Barkovskij.
Ruskou veřejnost vzájemné obviňování Berezovského a FSB příliš nezajímá. O tom, že teroristické útoky na obytné domy byly výhodnou záminkou pro novu protičečenskou kampaň stejně jako o Berezovského pomoci čečenským ozbrojencům se v Rusku spekuluje už několik let. Jedni se domnívají, že Berezovskému jde jen o vlastní zviditelnění. Sám Berezovskij však tvrdí, že chce dosáhnout pouze toho, aby bylo v Rusku co nejdříve zahájeno řádné vyšetřování jak teroristických útoků z roku 1999 tak případů porušování lidských práv v Čečensku.
V současné době Boris Berezovskij žije v exilu v Londýně. Patří k nejznámějším, ale také nejvíce kontroverzním postavám ruského veřejného života. Vlastní většinové akcie v ruských ropných i leteckých společnostech, v médiích. V r. 1996 zastával na čas vysokou funkci tajemníka ruské Bezpečnostní rady, od roku 1999 byl poslancem Státní dumy. Jeho jméno se v těchto dnech vyskytuje na stránkách ruského tisku také v souvislosti s nedávným uzavřením soukromé televize TV-6, jíž je Berezovskij většinovým akcionářem. |
