„Čečenský lid je unaven válkou," vzkazují ozbrojenci z moskevského divadla(Prague Watchdog) 13:30 – Čečenští ozbrojenci, kteří ve středu večer obsadili divadlo v Moskvě a zajali přitom několik stovek rukojmí, vzkazují, že čečenský lid je unaven válkou. Uvedla to v telefonickém rozhovoru s ruskou tiskovou agenturou Interfax jedna ze zadržených Marie Školnikovová.
„Bojíme se o naše budoucí generace, které se narodily a vyrůstají ve válce a jejichž jedinou touhou je stát se partyzánem,“ citovala Školnikovová čečenské ozbrojence, kteří požadují okamžité ukončení války v Čečensku a stažení federálních vojsk.
Zásahy proti civilistům, obsazování civilních objektů a braní rukojmí nejsou v rusko-čečenské válce výjimkou. Nepatří však k běžným prostředkům boje čečenského hnutí odporu, ale jsou „výsadou“ jen některých radikálních polních velitelů a jejich oddílů, od kterých se čečenská společnost distancuje.
V červnu 1995 obsadil oddíl polního velitele Šamila Basajeva nemocnici v ruském městě Buďonnovsk a zajal několik stovek rukojmí s požadavkem ukončení války v Čečensku. V lednu 1996 obsadil Salman Radujev se svým oddílem nemocnici v dagestánském Kizljaru a zajal asi 2000 rukojmí s požadavkem stažení ruských vojsk z Čečenska a Dagestánu.
Včerejší obsazení moskevského divadla oddílem Movsara Barajeva a zadržení bezmála tisícovky rukojmí má stejný cíl – ukončení války v Čečensku a stažení ruských federálních vojsk. Podle nezávislých pozorovatelů i samotných Čečenců se jedná o zoufalý čin, kterým útočníci chtějí upozornit na utrpení čečenského lidu, vystaveného permanentnímu teroru ze strany federální armády. Přestože ruský prezident Putin ohlásil v únoru 2000 ukončení vojenských operací, v zemi pokračují vojenské operace za použití letectva i dělostřelectva a utrpení civilistů tak pokračuje.
V posledních dvou letech si situace v Čečensku příliš nezměnila a stále probíhá více či méně intenzivně partyzánská válka. Západní politici a lidskoprávní organizace volají po mírovém urovnání konfliktu cestou politických rozhovorů, avšak zatím k nim nedošlo. Čečenský prezident Aslan Maschadov několikrát Vladimira Putina k mírovým jednáním vyzval, avšak ruská strana tento způsob řešení konfliktu zatím odmítala.
Koncem října se má v Dánsku konat „Světový čečenský kongres“ věnovaný hledání mírového řešení. Totéž má být hlavním tématem listopadové konference v Moskvě. O politickém urovnání konfliktu a mírových plánech hovoří v poslední době i někteří ruští politikové. Dnes však není jasné, zda útok v Moskvě cestu k míru zablokuje či naopak uspíší.
(A/T) |
