Čečenští politici i uprchlíci akci v Moskvě odsoudili, ale podporují požadavek ozbrojenců(Prague Watchdog) 14:30 - Čečenští politici i uprchlíci v Ingušsku akci čečenských ozbrojenců v Moskvě odsoudili, avšak současně vyjádřili podporu požadavku, který ozbrojenci vznesli - ukončení války v Čečensku.
Obsazení divadla na jihovýchodě Moskvy odsoudil v dnešním ranním rozhovoru pro severokavkazské vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa ministr zahraničí Čečenské republiky Ičkerija Iljas Achmadov, který nyní žije v exilu ve Spojených státech. Achmadov uvedl, že odsuzuje jakékoli metody násilí vůči civilnímu obyvatelstvu, současně však naznačil, že jde o reakci na trvající krveprolití v Čečensku.
"Jak [čečenský] prezident Maschadov, tak i naše vedení jsme vždy odsuzovali a odsuzujeme teroristické akce a jiné aktivity představující hrozbu pro životy a bezpečnost civilního obyvatelstva," uvedl Achmadov.
"To, k čemu dochází nyní v Moskvě, je bezesporu přímým důsledkem té barbarské a kruté války, kterou rozpoutalo kremelské vedení, a myslím, že každou oběť bude mít na svědomí ruská vláda," uvedl Achmadov.
Vyjádření samotného čečenského prezidenta Aslana Maschadova ani místopředsedy čečenské vlády Achmeda Zakajeva zatím není známo.
Ministr zdravotnictví Čečenské republiky Ičkerija Umar Chanbijev citovaný čečenskou tiskovou agenturou Čečenpress uvedl, "každý Čečenec, který se stal rukojmím ruských vojáků v Čečensku za poslední čtyři roky, na sobě zakusil, co znamená pobyt u ruských teroristů, a proto dnes nemůže necítit nic jiného, než soucit s rukojmími [v Moskvě]." Dnešní situace ukázala, že krizi v Čečensku nelze řešit silou, zdůraznil Chambijev.
Čečenští uprchlíci v Ingušsku, s nimiž se spolupracovníkovi Prague Watchdog podařilo hovořit, uvedli, že s akcí čečenských ozbrojenců v Moskvě nesouhlasí a vyjádřili lidskou solidaritu se zadržovanými a jejich příbuznými. Podle čečenských uprchlíků jde o čin zoufalých lidí, kteří přišli ve válce o své příbuzné a blízké a kteří již nevidí jinou možnost, jak krveprolití v Čečensku zastavit.
Někteří uprchlíci uvedli, že k podobným situacím, k níž došlo včera k Moskvě, dochází v menším rozsahu, ale mnohem častěji v Čečensku. Ruští vojáci častou berou Čečence jako rukojmí - a někteří z nich zajetí nepřežijí, uvedli uprchlíci.
Uprchlíci současně vyjádřili obavu, že ruské a ingušské úřady k nim samotným i dalším Čečencům zaujmou tvrdý postoj a dopad na sobě pocítí zejména mladí čečenští muži.
Představitelé lidskoprávních organizací působících na severním Kavkaze akci odsoudili. Podle nich je jakýkoli násilný způsob řešení krize v Čečensku odsouzeníhodný. Aktivisté ale upozornili na to, že současná situace v Moskvě je důsledkem neřešených problémů. Bylo jen otázkou času, kdy se nějaká skupina lidí rozhodne řešit situaci tímto způsobem, uvedl jeden z aktivistů.
Několik desítek ozbrojenců údajně pod vedením Movsara Barajeva obsadilo ve středu večer divadlo na jihovýchodě ruského hlavního města a zajalo několik set rukojmí. Ozbrojenci požadují okamžité ukončení války v Čečensku a stažení federálních vojsk.
Během první války v Čečensku (1994-96) čečenští bojovníci uskutečnili mimo čečenské území několik podobných útoků na civilní budovy doprovázených hromadným braním rukojmí, aby donutili ruské vedení ukončit válku v Čečensku. Útok v hlavním městě Ruské federace je však bezprecedentní.
Rusko zahájilo nové vojenské tažení do Čečenska na podzim roku 1999 po vpádu čečenských ozbrojenců vedených Šamilem Basajevem do sousedního Dagestánu. Přes nátlak Západu a lidskoprávních organizaci ruské vedení odmítá řešit ozbrojený konflikt v Čečensku politickou cestou. Ruská a čečenská strana se navzájem obviňují z terorismu.
(T) |
