Pyrrhovo vítězství (komentář)Drama v Moskvě: skončil zásah proti teroristům úspěchem?
Drama v moskevském paláci kultury skončilo úspěšným zásahem ruských speciálních jednotek. Takové ohlasy alespoň prozatím převládají v Rusku i v zahraničí. Opravdu se jedná o šťastný konec, a to nejen s ohledem na stále stoupající počet obětí?
Je zřejmé, že začátek teroristického aktu je třeba hledat dříve než ve středečním večeru, kdy se skupina ozbrojenců pomocí více než osmi set rukojmích pokusila dosáhnout konce čečenské války. V reakci na tento požadavek se v Rusku ozývaly různé hlasy, poukazující tu na nemožnost splnění tohoto požadavku v určené době, tu na skutečnost, že v Čečensku žádná válka neprobíhá. Oficiální mediální linie posledních měsíců druhý názor potvrzuje.
Rub a líc
Do Čečenska totiž z Moskvy opravdu proudí nemalé finance, dochází k postupné obnově místních orgánů a infrastruktury a podle nedávného sčítání lidu dokonce v Čečensku žije přes milion obyvatel, tedy více než kdykoli předtím. Skutečnost má ale ještě druhou tvář. Moskvou dosazení úředníci - o politicích nemůže být řeč hledí především na vlastní prospěch a svou nečinnost zdůvodňují nedostatkem financí. Výsledek sčítání lidu je frapantním potvrzením faktu, že situace v malé severokavkazské republice zdaleka není stabilizována a že její mediální obraz má s realitou málo společného.
Podobně se koneckonců vyjádřili i moskevští teroristé, jejichž pohnutkám se člověk znalý situace v Čečensku nemůže divit, jakkoli je jejich čin nepřijatelný a neospravedlnitelný. Středečnímu obsazení moskevského dějiště muzikálu Nord-Ost předcházelo téměř deset let anarchie v Čečensku, soustavně podněcované ruskými tajnými službami a ústící ve dvě krvavé války.
Úspěšnost sobotního zásahu lze posuzovat z několika stran. Velké množství osvobozených rukojmí je zajisté úspěch zejména s ohledem na četné obavy, že při likvidaci teroristů budou použity podobné metody jako dříve v Buďonnovsku či Pěrvomajském. Stále ale zůstává nezodpovězeno několik klíčových otázek. Jak se zhruba šedesát po zuby ozbrojených osob mohlo do paláce kultury dostat? Jakou roli měly či mohly při přípravě teroristického útoku sehrát ruské tajné služby? Proč již v úterý začala kontrola v Moskvě žijících Čečenců, respektive prověřování, zda se opravdu nacházejí v nahlášeném místě bydliště?
Ruští občané nyní napjatě očekávají reakci, která s ohledem na dosavadní rétoriku Kremlu nemůže být jiná než rázná a nekompromisní. Rusko má ale rovněž další možnost skoncovat se zabíjením v Čečensku, protože moskevské události tuto malou republiku opět dostaly na přední strany světových i ruských médií. Cesta k mírovým rozhovorům se sice neotevřela o mnoho více, nicméně rázné odsouzení teroristického útoku čečenským prezidentem Maschadovem by mohlo být pověstnou jiskřičkou naděje.
Čekání na mír
Moskva bude zajisté prezentovat zoufalý čin, nesoucí rukopis nechvalně známého čečenského polního velitele Šamila Basajeva, jako součást celosvětového islámského komplotu. Samotní Rusové se obávají, že je čeká izraelský scénář, podle kterého k teroristickým útokům může docházet kdykoli a kdekoli. Moskevský teroristický útok vede jednoznačně k poznání, že Rusko musí neprodleně začít jednat s legitimně zvolenými představiteli Čečenska a společně s nimi hledat politické řešení konfliktu. Ještě dříve je však třeba udělat jeden mnohem důležitější krok: Dokud se totiž ruští vojáci nenaučí v Čečensku chovat jako lidé a nadále budou terorizovat civilní obyvatelstvo, je izraelský scénář bohužel velmi pravděpodobný, protože lety válek zdecimovaný a soustavně ponižovaný národ už pomalu opravdu nemá co ztratit.
Petr Janouch je spolupracovník informačního serveru Prague Watchdog.
Tento komentář vyšel v Lidových novinách 29. října 2002.
(P/T) |
