HLAVN? STR?NKA
 ·O N?S
 ·ZAM?STN?N?
 ·KNIHA N?V?T?V
 ·KONTAKT
 ·NA?E BANNERY
 ·SPAMME?I
  ?E?ENSKO
 ·Z?KLADN? INFORMACE
 ·MAPY
  INGU?SKO
 ·Z?KLADN? INFORMACE
 ·MAPY
  SEVERN? OSETIE
 ·Z?KLADN? INFORMACE
  DAGEST?N
 ·Z?KLADN? INFORMACE
  ZPR?VY V ?E?TIN?
 ·M?S??N? P?EHLEDY
 ·ANALYTICK? ?L?NKY

SEZNAM ODKAZŮ

18. února 2004 · Prague Watchdog · VERZE PRO TISK · POSLAT MAILEM

Deportace Čečenců a Ingušů v roce 1944

(Prague Watchdog) - 23. února 2004 si Čečenci a Inguši společně s tisíci lidí na celém světě připomenou 60. výročí násilné deportace těchto dvou kavkazských národů z jejich vlasti do Kazachstánu a na Sibiř. Oba národy se staly obětí Stalinovy totalitní politiky. Podobně jako v případě krymských Tatarů, povolžských Němců a jiných byli i Čečenci a Inguši odsouzeni k rusifikaci, jejich země měla být osídlena ruským etnikem a jejich kultura zapomenuta.

31. ledna 1944 bylo přijato konečné rozhodnutí o deportaci obyvatel Čečensko-ingušské republiky a 23. února byla na Stalinův rozkaz zahájena jedna z největších operací II. světové války – odsun nevinných sovětských občanů obviněných z údajné kolaborace s německou armádou do vyhnanství (za zmínku stojí fakt, že německá armáda nikdy na území Čečenska nevstoupila).

Sovětské orgány vylákaly nic netušící obyvatele do střediskových obcí na povinnou oslavu jednoho z nejpopulárnějších svátků - Dne sovětské armády a válečného námořnictva, aby mohli být snáze deportováni. Během jediného týdne Berijova NKVD naložila do dobytčáků a deportovala 478.479 Kavkazanů (z toho 91.250 Ingušů). Zhruba 80.000 z nich zahynulo cestou a dalších 80.000 bezprostředně po příjezdu do Kazachstánu.

Podle některých údajů deportaci nepřežila celá polovina všech vysídlených. Starci, děti a nemocní, kteří nemohli být odsunuti, byli nemilosrdně povražděni ve svých vesnicích. V celé zemi začala systematická likvidace všech kulturních hodnot, na náměstích měst hořely hranice z knih psaných čečensky. Vysídlenci živořili jako občané druhé kategorie v Kazachstánu a na Sibiři až do roku 1957, kdy jim byl povolen návrat do vlasti.

(S/A)

VYHLEDÁVÁNÍ
  

[více parametrů]

 © 2000-2024 Prague Watchdog  (see Reprint info).
Názory uveřejněné na tomto webu nemusejí vyjadřovat názory redakce "Prague Watchdog",
která se snaží představit široké spektrum pohledů na konflikt na severním Kavkaze.
Reklama
Stop ruské agresi v Gruzii!