Svátek copů Usam Bajsajev, exkluzivně pro Prague Watchdog
V místním tisku se poslední dny hodně píše o hrdinství a obětavosti čečenských žen. Učebnicovým příkladem je tragický příběh Dady-Jurtu. 15. září 1819 dal generál Jermolova rozkaz ke zteč a obec byla zničena. Většina obyvatel zahynula v boji, naživu zůstaly převážně ženy. Vojáci je vzali do zajetí a snažili se je přepravit na druhý břeh Těreku. Mnohé ženy však před životem v porobě daly přednost smrti a připoutané k ruským vojákům, kteří je hlídali, se vrhaly do prudkého proudu horské řeky. V Grozném nyní odhalí pomník všem obyvatelkám obce, které tehdy zahynuly.
Na tom by nic nebylo, ale tak nějak si říkám: neznamená snad heroizace žen, jež mají vinu na smrti ruských vojáků, bezprostřední kanonizaci praxe šachidů? Zaprvé, ať tomu dnes říkáme jakkoli, ženy z Dady-Jurtu spáchaly sebevraždu. Zadruhé, zatáhly do rozbouřených vod a odtud bez přestupování na onen svět představitele slavného ruského vojska, kteří považovali zajatkyně za svou legitimní trofej. A konečně zatřetí, nikdo podle mého nebude zpochybňovat, že tyto ženy byly muslimky a že předtím, než se obětovaly, odříkaly tzv. šahádu – islámské vyznání víry. Přeloženo do moderního jazyka tu jde očividně o exces náboženského fanatismu.
V Čečensku se nyní chystají slavnosti spojené s Dnem čečenské ženy, v jejichž rámci se například bude měřit délka copů dívek a žen. A jaký mají nadcházející oslavy vztah k událostem v Dady-Jurtu? Vždyť tamní obyvatelé zdaleka nebojovali za „celistvost Ruska“. Ba právě naopak.
Celý text je k dispozici v ruské verzi zde a v anglické verzi zde. Překlad Adam Havlín (A)
Diskuse
|
