SEZNAM ODKAZŮ

Konflikt v Čečensku - přehled hlavních událostí v srpnu 2004

2. srpna

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ČK) na jeden den přerušil práci ve svých pobočkách v Moskvě, Nalčiku, Grozném a dalších oblastech severního Kavkazu, aby tak připomněl, že uběhl právě rok od zmizení spolupracovníka ČK v Čečensku Usmana Sajdalijeva.

4. srpna

Americká organizace Committee to Protect Journalists a řada novinářských sdružení v Rusku vyzvaly vedení Ruské federace, aby nedopustilo ukončení vydávání listu „Čečenskoje obščestvo“. Tiskárna „Ingušetija“ v Nazrani dříve na popud ingušských orgánů odmítla vytisknout nové číslo tohoto periodika.

8. a 9. srpna

Hornaté oblasti na jihu Čečenska byly bombardovány a ostřelovány federálním letectvem. K dalším náletům a ostřelování došlo i v noci na 13. a na 16. srpna.

12. srpna

Na základě výsledků sociologického průzkumu, zveřejněných v jednom z pořadů rozhlasové stanice Svobodná Evropa, se v roce 2003 53% Rusů přiznalo, že cítí vůči Čečencům negativní pocity, nepřízeň, nedůvěru a strach.

14. srpna

Na stránkách agentury Čečenpres, blízké čečenskému hnutí odporu, se objevila informace o tom, že prezident Čečenské republiky Ičkerija Aslan Maschadov vystoupil nedávno v televizním vysílání urusmartanovské oblastní televize. Maschadov vyzval občany, aby se neúčastnili „dalšího divadla s prezidentskými volbami".

16. srpna

Na zasedání Veřejné rady pro kontrolu obnovy ekonomiky a sociální sféry v Čečensku bylo konstatováno, že od začátku roku bylo v Čečensku zahájeno 215 trestních stíhání ve věci zpronevěry finančních prostředků určených na obnovu čečenské ekonomiky.

17. srpna

Od roku 2005 přestanou v Čečensku sloužit branci a všechny federální vojenské části budou sestávat jen z profesionálních vojáků. Oznámil to ruský ministr obrany Sergej Ivanov.

18. srpna

V čečenských městech Grozném, Gudermesu, Urus-Martanu a Šali byla zprovozněna mobilní telefonní síť „Megafon“.

22. srpna

V noci na 22. srpna zaútočil oddíl partyzánů o zhruba 300 členech na budovy policie, vojenské základny a několik volebních místností v různých obvodech Grozného. V důsledku bojů zahynulo kolem 50 lidí včetně civilistů.

26. srpna

Nejvyšší soud RF zrušil rozhodnutí Severokavkazského okruhového vojenského soudu z 11. května 2004, na základě kterého byli zproštěni viny čtyři příslušníci federálních vojsk, obvinění z vraždy šesti civilstů v Čečensku. Případ, známý jako „causa Ulman“ se vrací zpět k Severokavkazskému soudu.

29. srpna

V Čečensku se konaly Kremlem organizované prezidentské volby. Za jejich vítěze byl prohlášen dosavaní ministr vnitra proruské vlády Alu Alchanov. Podle čečenské volební komise se voleb zúčastnilo kolem 80 procent voličů. Tuto cifru však zpochybňuje řada nezávislých pozorovatelů a nevládních organizací, kteří také hovoří o mnoha případech porušení volebního zákona a nezákonné manipulace s volebními lístky. Vlivné evropské organizace své pozorovatele na volby nevyslaly, Ministerstvo zahraničí USA prohlásilo, že volby neodpovídaly „mezinárodním standardům demokratických voleb“.

V Čečensku byl v týdnu zadržen jeden z místních spolupracovníků české obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni, Junus Makajev, který je podle čečenských bezpečnostních orgánů podezřelý z toho, že se v září loňského roku podílel na útoku na vozidlo s příslušníky zvláštních ruských policejních jednotek z Ťumeňské oblasti vyslaných bojovat do Čečenska.

31. srpna

V Moskvě před stanicí metra Rižskaja došlo k výbuchu, v jehož důsledku zahynulo deset lidí. Podle jedné z verzí vyšetřování výbuch provedla sebevražedná atentátnice.

(A)