Ruské parlamentní volby v Čečensku poznamenány nízkou účastí voličůTimur Alijev, Groznyj / Prague Watchdog, Praha - Voliči v Čečenské republice projevili v nedělních volbách svého poslance do Státní dumy Ruské federace nízkou aktivitu, zjistil dopisoval Prague Watchdog od pozorovatelů pracujících v čečenských volebních komisích jakožto zástupci kandidátů a stran.
"V našem okrsku přišlo řádově 200 voličů, tj. asi 10 procent. Odkud se vzalo těch 70 procent [oficiální účasti] vážně nevím," uvedl Ruslan Chadašev, který v okrsku č. 369 zastupoval volební štáb Salambeka Maigova, jednoho z kandidátů.
"K žádnému narušení chodu voleb nedošlo, ale samotných voličů bylo málo," řekl Žalaudi Rasajev, který zasedal v komisi pro okrsek č. 384 jakožto zástupce kandidáta Alaudi Musajeva.
Předseda volební komise Čečenské republiky Abdul-Kerim Arsachanov oznámil, že podle předběžných výsledků dostupných při uzavření volebních místností se voleb účastnilo zhruba 70 procent oprávněných voličů.
Tajemství "úspěšné volební účasti" prozradil nejmenovaný člen jedné z volebních komisí. V soukromém rozhovoru s dopisovatelem Prague Watchdog přiznal, že dostali příkaz "zabezpečit 85-procentní volební účast". Současně měli mezi kandidáty vyhrát Achmad Zavgajev, současný zástupce Čečenské republiky v horní komoře ruského parlamentu, a mezi stranami [prokremelsky orientované] "Jednotné Rusko"."
"Proto jsme dopředu vyplnili v jejich prospěch zhruba padesát procent volebních lístků a v průběhu dne jsme je házeli do uren," uvedl.
Krátce po skončení voleb byl nedaleko jedné z volebních místností v druhém největším čečenském městě Gudermesu nalezeno rozstřílené tělo jednoho z místních pozorovatelů. Oběť měla pracovat ve volební místnosti jakožto pozorovatel zastupující stranu "Jednotné Rusko".
Předběžné kolo ruských parlamentních voleb v Čečensku proběhlo již před týdnem, kdy o novém čečenském poslanci hlasovala část ruských vojáků rozmístěných v republice. Čečenská volební komise toto hlasování zdůvodnila tím, že v den voleb budou příslušníci armády a policie v rámci své služby zajišťovat jejich bezpečný chod.
Ústřední volební komise Ruské federace však zasáhla a na její popud umožnila čečenská volební komise účast v tomto předčasném kole pouze necelým 8,000 vojáků a policistů, a to zejména těm, kteří slouží v těžko dostupných horských oblastech. Hlasování začalo 29. listopadu a kvůli několikahodinovému pozastavení způsobenému zásahem ruské volební komise skončilo až 1. prosince.
Zbylá část ruských vojáků a policistů rozmístěných v Čečensku hlasovala dnes spolu se samotnými Čečenci. Celkový počet těch ruských vojáků a policistů, kteří se podle ruských zákonů mohou zúčastnit voleb konaných v této republice, se podle oficiálních údajů pohybuje mezi 30.000 a 40.000.
Volebního klání se původně mělo zúčastnit 10 kandidátů, avšak nakonec jich zbylo sedm. Kandidáty byli poslanec horní komory ruského parlamentu Achmar Zavgajev, podnikatel Milan Sajdullajev (bratr kandidáta v nedávných prezidentských volbách Malika Sajdullajeva), bývalý zmocněnec prezidenta Čečenské republiky Ičkerija Aslana Maschadova pro vyjednávání s Kremlem Salambek Maigov, asistent poslance Státní dumy Alaudi Musajev, rektor Čečenského státního pedagogického institutu Bekchan Chasbulatov, asistent poslance Státní dumy Amin Osmajev a místopředseda Rady odborů Čečenské republiky Gersolt Elmurzajev. Pět kandidátů žije v Moskvě a dva v Čečensku.
Čečenský volební okruh je jednomandátový. V současné době zastupuje Čečenskou republiku v ruské Státní dumě Aslanbek Aslachanov, který se však letošních voleb neúčastní poté, co mu během říjnových čečenských prezidentských voleb, v nichž kandidoval, nabídl ruský prezident Vladimir Putin místo svého poradce pro Čečenskou republiku.
Kreml chce v dohledné době uspořádat rovněž volby do parlamentu Čečenské republiky. Ty se podle všeho budou konat ve stejném termínu jako volby prezidenta Ruské federace, tj. v březnu příštího roku.
Představitelé čečenského hnutí odporu žádné Kremlem organizované volby neuznávají a označují je za frašku.
Po březnovém hlasování o nové ústavě Čečenské republiky a říjnových volbách prezidenta republiky přinesli zástupci lidskoprávních organizací a další pozorovatelé důkazy o volebních manipulacích a faktické neregulérnosti voleb. Západní státy si neregulérností také povšimly a na ruské parlamentní volby do Čečenska své pozorovatele nevyslaly.
(T) |