Současná situace v Čečensku (aktualizace k únoru 2005)I. Bezpečnostní situace
V srpnových prezidentských volbách (2004) byl za vítěze prohlášen dosavadní ministr vnitra proruské vlády Čečenska Alu Alchanov. Mezinárodní pozorovatelé se voleb nezúčastnili, nezávislí pozorovatelé z řad ruských a čečenských nevládních organizací hovoří o rozsáhlých manipulacích s volebními výsledky a s údaji o volební účasti. Volby byly zorganizovány poté, co bývalý „prezident“ Čečenska Achmat Kadyrov zahynul při pumovém atentátu 9. května 2004 na stadionu v Grozném během oslav výročí ukončení 2. světové války.
Jakkoli podle Moskvy prezidentské volby v Čečensku signalizují „završení mírového procesu“, bezpečnostní situace v republice se nijak nezlepšuje. Civilní obyvatelstvo je vystaveno útlaku ze strany federálních vojsk a početné ozbrojené „ochranky prezidenta“, vedené synem zesnulého Achmata Kadyrova Ramzanem Kadyrovem. Podle ruské organizace na obranu lidských práv Memorial mají Kadyrovovi lidé a federální vojska na svědomí většinu únosů lidí na území Čečenska.
Jen v roce 2004 bylo podle Memorialu, jenž monitoruje třetinu území Čečenska, uneseno 396 a zavražděno 293 obyvatel Čečenska. Podle oficiálního proruského představitele Čečenska Rudnika Dudajeva bylo v roce 2004 uneseno kolem 500 lidí (o něco více než v roce 2003). Od počátku II. rusko-čečenské války bylo uneseno nebo zmizelo bezmála 3 500 osob.
Dosud nevyjasněny zůstávají okolnosti únosu holandského humanitárního pracovníka Arjana Erkela, který byl unesen 12. srpna 2002 v Dagestánu a propuštěn 11. dubna 2004, stejně jako podrobnosti zmizení slovenské studentky Miriam Jevíkové, jež byla unesena na severním Kavkaze 1. června 2004 a osvobozena 23. listopadu. V obou případech panuje důvodné podezření, že se na únosech nebo přinejmenším na držení obou osob přímo či nepřímo podílely ruské tajné služby (FSB).
Podle zprávy mezinárodní organizace Amnesty International z června 2004 „v Čečenské republice nadále dochází k nezákonným zatýkáním, únosům lidí, mučení, znásilňování a vraždám". Podle zprávy mezinárodní organizace Human Rights Watch „World Report 2005“ z ledna 2005, se v Čečensku „federální síly podílely na stovkách případů násilných zmizení, mimosoudních poprav a mučení zadržených. To vše se dělo prakticky beztrestně“.
II. Humanitární situace
Po uzavření uprchlického tábora Bella v Ingušsku koncem roku 2003 byly během roku 2004 z rozhodnutí oficiálních orgánů uzavřeny i ostatní velké stanové tábory na území Ingušska: Bart (v březnu), Sputnik (v dubnu) a Sacita (v červnu). V Ingušsku přesto nadále žije více než 15 000 Čečenců, oficiálně označovaných jako „vnitřně přesídlené osoby“, ve více než 150 menších ubytoven.
V poslední době je rovněž patrný zesílený tlak ze strany státních orgánů na organizace zabývající se obranou lidských práv a osvětlováním rusko-čečenského konfliktu. Jen od počátku roku 2005 byly vystaveny policejnímu tlaku Svaz nevládních organizací (SNO) a Společnost rusko-čečenského přátelství (ORČD). Státním orgánům se nelíbí kritické texty, které se objevují v tiskových materiálech organizací.
III. Rozšiřování konfliktu za hranice Čečenska
Rusko-čečenský konflikt se nadále šíří i za hranice samotného Čečenska. V únoru 2004 byl v katarském hlavním městě Dauhá zavražděn bývalý vice-prezident Čečenské republiky Ičkerija. Z vraždy byly obviněni dva příslušníci ruských tajných služeb, kteří byli následně odsouzeni k doživotnímu vězení. Katarský soudce přitom prohlásil, že oba obvinění jednali podle rozkazů Kremlu. V procinci 2004 byli nicméně oba viníci předáni do Ruska, kde byli přivítáni se státními poctami.
V červenci zaútočila skupina ozbrojenců na budovy silových struktur ve třech ingušských městech. Při útoku bylo zabito 98 lidí včetně 62 členů vojenských a bezpečnostních složek.
V září obsadila skupina asi 30 teroristů budovu školy v Beslanu v Severní Osetii a po dobu dvou dnů držela více než 1 000 osob (včetně dětí, jejich rodičů a učitelů) jako rukojmí. Při osvobozovací operaci a boji mezi federálními silami a teroristy zahynulo bezmála 400 lidí.
V únoru 2004 zabil výbuch v moskevském metru 59 lidí. Kreml obvinil z výbuchu „čečenské teroristy“, ačkoli nepředložil jediný důkaz pro své tvrzení. Další výbušnina explodovala u stanice metra „Rižskaja“ v Moskvě v srpnu 2004, následkem čehož zahynulo 10 osob. K odpovědnosti za výbuch, stejně jako za tragédii v Beslanu se později přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev.
V lednu 2005 zaútočily ruské a místní silové složky na obytný dům v hlavním městě Kabardsko-balkarské republiky Nalčiku, kde se po dobu dvou dní údajně ukrývalo několik místních partyzánů z radikální islamistické skupiny „Jarmuk“. Všichni partyzáni byli zlikvidováni.
IV. Možnosti mírového řešení
Rusko nadále odmítá jakákoli mírová jednání s Aslanem Maschadovem, legitimně zvoleným prezidentem Čečenské republiky Ičkerija v roce 1997. Když koncem roku 2004 nabídly představitelky ruského Svazu výborů matek vojáků své služby při zprostředkování případných mírových jednání mezi Kremlem a vůdci čečenského odporu, zahájili proti nim ruští oficiální přestavitelé diskreditační kampaň. Schůzka „matek vojáků“ s čečenským vyslancem Achmedem Zakajevem, naplánovaná na listopad 2004 do belgického Bruselu, se nakonec nekonala z důvodu silně negativního postoje, jaký k věci zaujala ruská moc, ale i belgické ministerstvo zahraničí.
Místo toho ruská tajná služba FSB vypsala v září 2004 odměnu ve výši více než 10 miliónů dolarů za informace, které povedou k zatčení nebo likvidaci vůdců čečenského hnutí odporu Aslana Maschadova a Šamila Basajeva.
V únoru 2005 potvrdil čečenský vůdce Aslan Maschadov skrze ruský deník Kommersant a radikální čečenskou agenturu Kavkaz-centr informace o tom, že v polovině ledna vydal rozkaz oddílům čečenského hnutí odporu pozastavit v únoru „veškeré vojenské akce“. Tento rozkaz má být projevem dobré vůle a výzvou k zahájení politických jednání o urovnání rusko-čečenského konfliktu. Polní velitel Šamil Basajev později potvrdil, že jeho jednotky se podřizují rozkazu Aslana Maschadova o dočasném příměří. Ruská strana ponechala tato prohlášení bez reakce.
(A) Související články:
·
|
